Psychologické vyšetření obvykle probíhá tak, že se nejprve psycholog seznámí s tím, proč se má vyšetření dělat, k čemu má posloužit. Jiné je to, když muá pomoci diagnostikovat duševní poruchu, když má pomoci rozhodnout se pro správnou školu, když má být součástí řidičského průkazu.
Součástí každého vyšetření je rozhovor, zadávání testů, jejich analýza a sdělení výsledku. V případě, že se jedná o klinické vyšetření (zaměřené na rozpoznání duševní poruchy), bývá rozhovor plný otázek na osobní historii klienta, jeho fungování v rodině, v práci, ve škole, jeho detailní popis psychických, případně tělesných potíží. Testy pak mohou obsahovat různé úkoly formou dotazníků, kresby, popisu barevných skvrn apod. V poradenství (např. při zmíněném výběru školy) je diagnostika orientovaná spíše na silné stránky klienta – co mu dobře jde, co dokáže, jak si umí s tím či oním poradit. Testy se zkládají hlavně z dotazníků či úkolů na výkon. Vyšetření na řidičák zase na rozdíl od předchozích typů využívá specializovaných přístrojů, které měří např. reakční čas.
Na psychologické vyšetření by měl jít klient v kondici – vyspalý, najedený. Pro dosažení co nejlepších výsledků je důležité, aby byl klient motivovaný se v rámci svých možností snažit, musí vědět, proč to dělá a taky by měl mít zájem na informacích, které z vyšetření vzejdou.
